Historie tabákového průmyslu

Tabák je stará kulturní rostlina střední Ameriky, kde sloužila dávno v předkolumbovské době indiánům v první řadě k náboženským a léčebným účelům. Tabák byl tehdy považován za všelék. Tato pověra vzala za své již koncem 16. století, kdy se tabák nejen kouřil, ale i šňupal.

Po objevení Ameriky roku 1492 Kryštofem Kolumbem se Sevilla stává jediným přístavem ve Španělsku, odkud mohly vyplouvat lodě do Nového světa a jediným přístavem, kam se lodě vracely z cest do Ameriky.

Od 17. století se začal ve světě rychle rozmáhat tabákový průmysl a všechny státy zavedly státní tabákový monopol. První tabákový monopol byl zaveden v roce 1575 ve Španělsku. V českých zemích byl tabákový monopol zaveden 20. května 1701 patentem Leopolda I.

V roce 1704 byl dávkou z tabáku, ale roku 1723 byl zaveden znova a stal se trvalým zdrojem státních příjmů. První cigaretu si údajně ubalil do papírové tyčinky od střelného prachu a poté vykouřil egyptský voják v Turecko–Egyptské válce v roce 1832. V roce 1843 se ve Francii začínají vyrábět cigarety. V Německu byla první továrna na cigarety založena v roce 1862 v Drážďanech. V roce 1847 jistý Philips Morris, londýnský trafikant, otvírá obchod, kde prodává ručně balené cigarety. V roce 1882 byl patentován stroj, který dokázal vyrábět 1200 kusů cigaret za den (dnes toto množství vyrobí stroje za 6 až 30 minut). V roce 1913 byly uvedeny na trh cigarety značky Camel a v roce 1924 dámské cigarety značky Marlboro. V roce 1913 ve městě Winston Salem v Americe vznikla jedna z nejznámějších značek Camel.

V roce 1918 vzniklé Československo prostřednictvím Čs. tabákové režie převzalo do státní správy tabákové továrny i státní trafiky. Trafikanty nadále vybíral a jmenoval stát, protože si ponechal tabákový monopol (monopol si ponechal i na sůl a alkohol).

V této době se tabáční trafiky dělily na veřejné – prodávající zboží komukoliv a domácí – obstarávající prodej jen pro určitý okruh zákazníků s nějakou živností. Rozděleny byly dále na stálé a dočasné (např. po dobu výstavy). Přední nárok na přidělení trafiky příslušel vysloužilým invalidům (legionářům z 1. světové války - odtud pramení úsloví „dostat trafiku“, což znamenalo, že člověk dostal dobré a spolehlivé živobytí). Není proto divu, že dodnes nejen starší generace říká prodejnám novin a cigaret trafika.

V roce 1922 bylo v Československu prodáno za 1 705 000 milionů Kč kuřiva, což obnášelo jen na daních z tabákových výrobků přínos do stání pokladny 1 576 000 milionů Kč. V roce 1924 příjmy z tabákové režie činily již 1 744 737 000 Kč. Nejvyšším správním úřadem pro tabákovou režii bylo Ministerstvo financí. Ústřednímu ředitelství tabákové režie se sídlem v Praze bylo podřízeno 97 tabákových továren v Čechách, 6 na Moravě, 5 na Slovensku a 1 na Podkarpatské Rusi.

V roce 1919 bylo zaměstnáno v tabákové režii 18 000 lidí. V roce 1938 měla tabáková režie 562 zaměstnanců, 5 236 dělníků, z toho 4 999 stálých a 237 sezónních.

V roce 1929 Čs. tabáková režie vyráběla následující značky: Zora, Sport, Egypt, Praga, Tatra, Dames, La Fleur, Bosna, Slávie, Legie, Ghjubek, Yaka a Stambul. Celkem bylo v tomto roce prodáno 11 922 756 000 cigaret. Nejprodávanější cigarety byly značky Zora (585 000 ks), Sport (381 000 ks), Egypt (2,212 mil. cigaret).

Od 1. října 1941 byly zavedeny tabačenky, kterými se řídily příděly cigaret. Příděl činil 60 ks cigaret na týden (5 ks cigaret se rovnalo 1 doutníku). V létě 1942 byl příděl snížen na 40 ks cigaret na týden a od dubna 1943 na 35 cigaret na týden. Tabačenky dostávali všichni muži nad 18 let včetně nekuřáků, ale mimo vězňů, bláznů, židů a žen. Cigarety se daly vyměnit za cokoliv a vesele se s nimi obchodovalo. Se zavedením přídělu začíná pěstování tabáku v domácnostech kuřáků. Takovému tabáku se říkalo domovina. Tabák se také nahrazoval sušeným listím a bylinami. K 20. srpnu 1944 byly příděly tabáku zkráceny o třetinu.

Dosud vyráběné cigarety Vlasta se musely přejmenovat úředním nařízením na značku Viktoria. Přídělový systém byl ukončen v červenci 1948 a v roce 1950 je ukončena tzv. tabáková režie (monopol Ministerstva financí). Nástupcem je Tabákový průmysl, národní podnik.

Od 1. května 1950 byla uvedena do prodeje nová cigareta značky Lípa a na Slovensku cigareta IX. sjezdu KSS. V roce 1952 končí tzv. stovková balení cigaret a cigarety se balí už jen strojově a to nejprve po 10 kusech a později po 20 kusech. Jak docházelo k modernizaci tabákového průmyslu, byly uzavřeny továrny v Táboře a v Českých Budějovicích. Hlavními závody ČSTP se staly závody v Kutné Hoře, v Novém Jičíně, Hodoníně, Spišské Belé, Banska Šťavnici a Smolníku. V roce 1960 byla zahájena výroba cigaret s filtrem značky Filtra v Hodoníně, v roce 1963 Astra v Kutné Hoře. Od 1964 se začaly vyrábět cigarety Sparta za 8,- Kč, které byly nejkvalitnějším výrobkem ČSTP. Postupně se cigarety vyráběly v různých délkách (70 mm – Regular Size, 85 mm King Size, 100 mm). Jako protiváha kvalitním Spartám bylo nutno vytvořit levnější cigarety, což vedlo ke vzniku cigaret zn. Petra. Na začátku 70. let se vyráběly cigarety Clea.

V ČSR vzniká dne 13. června 1988 „Československý tabákový průmysl Kutná Hora“ a na Slovensku oborový podnik „Československý tabákový priemysel Bratislava“. Po změně společenských poměrů oznámila federální vláda v roce 1992 svůj záměr privatizovat podniky tabákového průmyslu. Zájem mezinárodních tabákových společností byl veliký, protože ČSTP disponoval dobrou výrobní základnou, kvalitními odborníky a dlouholetou tradicí. V roce 1992 vzniká akciová společnost Tabák, Kutná Hora, s majoritním vlastníkem Philips Morris Interational, Inc. Hlavním důvodem vítězství bylo, že P. M. hodlal koupit českou akciovou společnost Tabák jako celek.

Na Slovensku vznikla 1. května 1992 společnost Slovak International Tabák, a. s., Bratislava, (S. I. T.) s 32 % účasti kapitálu firmy Reemstma Hamburk.

V roce 1996 se přes fond národního majetku Slovenské republiky firma Reemstma Hamburk stává 100% vlastníkem tabákového průmyslu na Slovensku.

Zajímavosti českých cigaret – nerealizované obaly

V každém období si tabákové společnosti vytvářely projekty na nové obaly, a to jak na nové značky, tak na inovace stávajících produktů. Tento proces probíhal především při změně vlastnictví tabákových továren. První velkou změnou byl vznik Československé tabákové režie (ČSTR) v roce 1918. V prvních letech po vzniku ČSR se staly nejprodávanějšími značkami Egypt a Zora, které spolu se značkou Sport tvořily až 96 % produkce. Vzhledem k oblíbenosti značek Egypt, Zora a Sport připravila ČSTR řadu mnohem graficky atraktivnějších obalů, než byly tržní obaly.

Na realizaci těchto návrhů však nedošlo, neboť během hospodářské celosvětové krize počátkem 30. let byly všechny cigarety zdraženy. Pro vysokou cenu byly kuřáky opouštěny cigarety Sport a Egypt. Nejlevnější a nejprodávanější cigaretou se stala Zora a na oblibě získávaly levnější druhy Memfis a zejména Vlasta.

Přechod do protektorátní výroby byl realizován v mnoha případech jen přetiskem nebo orazítkováním stávajících obalů, pro cigarety Egypt a Memfis byly i v tomto období připraveny zajímavé obaly.

Po roce 1950 bylo o sortimentu cigaret rozhodováno i z politických důvodů, neboť vládní usnesení ze dne 4.6. 1954 uložilo tabákovému průmyslu zavádět nové druhy cigaret, vyráběné ze surovin dovážených z lidově demokratických států. Ve výzkumném a vývojovém závodu národního podniku se proto začaly připravovat nové značky cigaret. Velkou oblibu si například získaly Letka a Globus s větším obsahem čínských tabáků. Výzkumná základna experimentovala i s grafickými návrhy. Byly zkoušeny zejména kombinace barev červené a modré, návrhy se však neujaly a tyto značky cigarety jsou známy ve svých tradičních modrobílých obalech.

Další velká akce projektů přišla se zavedením výroby dlouhých filtrových cigaret. Jeden směr návrhů tvořila pravděpodobně snaha tabákového průmyslu vytvořit dámskou cigaretu, jak vyplývá z následujících názvů, avšak na trhu se uplatnily pouze Fatima a Regina. Ani Stela bez filtru se na trhu neuplatnila. Další směrem byly barevné variace některých značek, jako byly např. DISCO a HIFI, či české mentolové cigarety.

Dalším významným projektem tabákového průmyslu bylo zahájení výroby cigaret PETRA, které se staly jednou z nejoblíbenějších cigaret. Původně se měly jmenovat „Party“, protože byly určeny především pro mládež. Nakonec byly pojmenovány PETRA, údajně podle čerstvě narozené vnučky tehdejšího ředitele Československého tabákového průmyslu. Po různých barevných návrzích se design značky dlouhodobě ustálil na šikmém hnědém pruhu.

Na konci tisíciletí vznikaly další tabákové společnosti, většinou s českým kapitálem. Velmi aktivní na trhu byla např společnost CZ Tabák, a.s. v Čáslavi, která kromě na trhu uváděných značek Red Dog, Sfinga a OK! si připravila řadu velmi atraktivních obalů. K realizaci těchto i řady dalších projektů nedošlo, protože v roce 2005 byla ukončena činnost pro ztrátu konkurenceschopnosti.

Podobný osud potkal i projekty společnosti Veltech a.s., která kromě prodeje značek Army a Globe připravila řadu dalších projektů, které však pro problémy ve financování v jiných výrobních oborech firmy již nebyly realizovány. A výroba tabákových výrobků pak byla ukončena již v roce 1998.

Zajímavosti českých cigaret – cigarety s ženským jménem

Ženská jména jako názvy cigaret byla oblíbená po celou dobu výroby cigaret v českých zemích.

Počátkem 30. let byly uvedeny na trh cigarety DAGMAR v desítkovém balení a LYDIA v tvrdé papírové krabičce s 20 cigaretami. Obě značky se vyráběly až do roku 1940. VLASTA v 10 i 100 kusovém balení se začala vyrábět v roce 1934 a díky nízké ceně získala na trhu podíl až 25 %. Výroba pokračovala i za protektorátu, v roce 1942 však byla z příkazu Němců výroba zakázána a cigarety byly přejmenovány na VIKTORIA.

Po roce 1948 docházelo k přesunu na suroviny dovážené z lidově demokratických států i s vyšším využitím domácích druhů tabáku. Změna surovin znamenala přesun od cigaret typu čistě orientálního k typu viržinskému. Takové byly i krátkodobě vyráběné JITKA a CARMEN nebo cigarety ŠÁRKA, které se vyráběly v Kutné Hoře a Hodoníně s různými obaly.

Po zahájení výroby filtrových cigaret se tabákový průmysl vrátil ke značce VLASTA. Bohužel hned po začátku jejich výroby podal protest časopis Vlasta pro zneužití jména. Obrana ČSTP, že cigareta VLASTA se vyráběla již za 1. republiky, zatímco časopis žen (za 1. republiky List paní a dívek) Vlasta začal se vydávat až po 2. světové válce, byla málo platná a tabákovému průmyslu bylo nařízeno výrobu ukončit a vyrobené již cigarety rozprodat v okruhu minimálně 50 km od Prahy. Pro jistotu byly tyto cigarety dodány až do Ostravy, odkud po jejich doprodeji začaly chodit stížnosti, proč se tak dobrá cigareta s přiléhavým názvem zase ruší.

Podobný osud potkal i cigarety MARIKA, jejichž výroba musela být zrušena na zákrok Bulharska, které zdůvodnilo svůj protest tím, že Bulharsko již dříve začalo vyrábět cigaretu Marica, kterou rovněž exportuje a že ve značné části zemí se čtou oba názvy stejně. Podobně jako u značky VLASTA spor tabákový průmysl prohrál.

Zajímavosti cigaret v českém tabákovém průmyslu - opakující se značky

Za dobu existence tabákového průmyslu, tj. od roku 1918 do roku 1991, kdy tuzemský tabákový průmysl přešel do rukou americké skupiny Philip Morris, se vyrobilo téměř 100 různých značek cigaret dodávaných na tuzemský trh.

Na přelomu tisíciletí vzniklo na území ČR dále několik nových výrobců cigaret, (někteří se zahraničním kapitálem) vyrábějících většinou značky svých mateřských společností, v 6 nových společnostech s tuzemským kapitálem se vyrábělo nebo připravovalo k výrobě cca 30 nových značek, vzhledem k jejich krátké existenci se však řada z nich ani nedostala na trh.

Kromě tohoto základního tržního sortimentu produkoval ČSTP, tzv. příležitostné cigarety, před válkou vyráběné nejprve k různým jubileím, společenským a sportovním akcím. V 50. letech se však začaly stále více prosazovat cigarety s politickým podtextem. Největší rozmach tohoto druhu cigaret nastal zejména v 70. a 80. letech, kdy různé podniky, společnosti, hotely a družstva si nechávaly vyrábět své propagační či reprezentační cigarety. Celkově se vyrobilo přes 200 značek, některé jen jednou, některé vícekrát (např. Mototechna, Koospol).

Z běžného obchodního sortimentu se rovněž některé značky prodávaly jen krátce, byly staženy buď pro nezájem trhu (Rogallo či Slavia) nebo vysokou cenu (předválečné Sport a Egypt). Jiné se na trhu udržely déle – mezi ně patří např. Zora, Lipa, Partyzánka. Rekordmanem se stává značka Start, která se vyrábí od roku 1963 do současné doby, i když již pod názvem Start by Chesterfield.

Zajímavostí historie našich cigaret, které je věnován tento článek, jsou cigarety stejného názvu, ale jiného designu i období.

Je to např. LETKA. Prvně přišla na trh v roce 1936 a její výroba trvala 6 let i během Protektorátu. Výroba druhé značky LETKA byla zahájena v roce 1955 a patřila k prvním cigaretám vyráběným ze surovin dovážených z lidově demokratických států i vyšším využitím domácích druhů tabáku. Patřila mezi oblíbené značky a její výroba skončila až v 60. letech. Na obalu byl převzat motiv tří letadel. Zkoušel se i jiný barevný motiv, ale nakonec zůstalo u celomodré varianty. Poslední z řady LETEK byl výrobek společnosti CZ Tabák, a.s. Čáslav. Rovněž i zde byl použit motiv tří letadel. Cigarety byly nejprve určeny na slovenský trh, koncem roku 2000 se prodávaly již i v Čechách.